Latinský název: Pleurotus ostreatus
Hovorové označení: hlíva, druhový název ústřičná vznikl z podoby jejích klobouků ústřicím
Čeleď: Pleurotaceae – hlívovité, patří mezi dřevokazné houby
Používané části hlívy:
Z hlívy se používají celé plodnice včetně kořene.
Obsah zajímavých látek hlívy:
vitamíny B, D, C, minerály – železo, draslík, zinek, selen, bór, jód, D glukany, statiny, pleurotin, bílkoviny, steroly a mastné kyseliny, vláknina
Léčivé účinky:
Hlíva podporuje imunitu, a to především obsahové látky D glukany. Hlíva však také významné snižuje hladinu cholesterolu v krvi, díky statinům. Hlívy pomáhají i proti bakteriálním, virovým a plísňovým infekcím, např. látka pleurotin je antibiotikum.
Hlívy působí dobře i na cévy, především na cévní stěny i celý krevní oběh, pleurotin je také antitrombotický. Houba tak upravuje krevní a tím i oční tlak.
Díky velkému obsahu vlákniny hlívy ale mimo jiné pomáhají s trávením, protože vláknina na sebe nabaluje látky ulpívající v organismu a ty jsou pak s ní vyloučeny.
Hlíva může chránit i proti škodlivému záření, neboť D glukany blokují volné radikály.
Tradičně se hlíva používá na léčbu hemeroidů.
Hlíva se používá již po tisíciletí v čínské a japonské medicíně.
Použití:
Hlíva má široké použití v kuchyni. Používá se do polévek, omáček, plodnice se ale také nakládají do octu, suší se a udí se. Hlíva má vynikající houbovou chuť. Její třeň sice stářím tvrdne, ale lze ji rozemlít a používat jako koření.
Hlíva se rozemílá se na prášek tradičně i celá, protože je tak možné použít její léčivé látky najednou ve větším množství. Z prášku hlívy se dělají tradičně masti a tinktury. V poslední době se z něho vyrábí také tablety na polykání. U tablet však sledujte skutečný obsah hlívy.
Stručný popis:
Hlíva má šedý až šedohnědý klobouk, pod kterým rostou bílé lupeny. Třeň je bílá malá a dužnina je také bílá. Hlíva roste na listnatých stromech živých i mrtvých (není parazitická), především na buku, topolu, bříze a vrbě. Vyskytuje se na podzim, někdy i na jaře.
Původ hlívy:
Oblasti subtropického a mírného pásmu po celém světě, roste tedy i v naší přírodě.
Pěstování hlívy u nás:
Ano, roste dobře.
Jak pěstovat hlívu:
Jako podloží se používají špalky z listnatých stromů, na kterých hlíva normálně roste (především při pěstování na zahradě). Nebo sláma při pěstování ve sklepě. Podloží naočkujeme koupenou kulturou hlívy. Pro urychlení růstu mycelia („houbových kořenů“) umístíme podloží do tepla 25-30 stupňů a vlhka. Pokud nemáme tak teplé místo, nevadí, ale růst hlívy bude pomalejší. V optimálních podmínkách proroste mycelium podložím za 3 měsíce. Pokud podmínky udržujeme, za krátkou dobu se začnou tvořit plodnice hlívy. Pokud naopak vyndáme špalky na zahradu, plodnice se vytvoří až po prvních mrazech. Důležité je udržovat podloží pro pěstování hlívy vlhké.
Zajímavosti:
Mycelium hlív dokáže otrávit a zabít hlístice žijící v okolí. Důvod tohoto počínání je neznámý.