Anglický název: cinnamon
České a latinské názvy rostlin: skořicovník cejlonský neboli pravý (Cinnamomum zeylanicum), skořicovník čínský (Cinnamomum cassia)
Čeleď: vavřínovité – Lauraceae

Používané části skořice:
Nejvíce se používá skořicová kůra z výhonů, která se oloupe, usuší a umele nebo nakrájí. Z listů, květů a větví skořicovníku se připravuje skořicový olej. Plody skořicovníku se používají jako koření tzv. kassiové květy.

Obsah zajímavých látek ve skořici:
fenoly a terpeny – cinnamaldehyd – vůně skořice, eugenol – analgetikum, antiseptikum, kyselina skořicová, kumarin, limonen – vůně pomerančů, třísloviny, sliz. Kumarin je toxická látka, která je ale ve skořici obsažena v minimálním množství. Přesto se dá vypozorovat rozdíl v obsahu kumarinu u obou druhů skořicovníku, méně je ho ve skořicovníku cejlonském.

Léčivé účinky skořice:
Skořice je doporučována na trávicí obtíže, jako je nechutenství, nadýmání, či zácpa. Skořice pomáhá s trávením tuků.
Skořice je také antibakteriální, antimykotická a antiparazitická, skořicový prášek je třeba možné sypat na zevní rány. Kromě ran je skořice vhodná také jako čaj při vnitřních infekcích vnitřních nachlazení, průjmu a zvracení. Skořice obsahuje přírodní anestetikum eugenol a působí tedy proti bolesti.
Skořice pomáhá při vyčerpání organismu a při potřebě přibrat na váze. Skořice by také měla snižovat krevní tlak.

Použití skořice:
Skořice se používá jako koření především do sladkých jídel. Pro léčbu se připravuje čaj, ale přidává se i do past a ústních vod. Na vnější použití je vhodná namletá skořice, skořicový olej a skořicová tinktura. Skořicovou tinkturu nikdy nepoužívejte vnitřně.

Skořicový čaj
Jednu čajovou lžičku nakrájené skořicové kůry přelijeme 250 ml vařící vody. Hrnek přikryjeme a po deseti minutách skořicový čaj scedíme.
Pijeme 1-3 šálky skořicového čaje denně při jídle.

Nebezpečí při používání:
Skořice by se neměla užívat při žaludečních a střevních vředech. Skořice také může způsobovat alergii, pokud se objeví příznaky alergické reakce, nepoužívejte ji. Vliv většího množství skořice v těhotenství není znám. Objevují se protichůdné názory na vliv skořice na dělohu. V nízkých dávkách (respektive v přiměřených, na které je organismus zvyklý), je užívání skořice bezpečné. Skořice by stejně jako jiná koření neměla být podávána dětem do dvou let.

Stručný popis skořicovníků:
Skořicovníky jsou stálezelené tropické keře dorůstající výšky až 10 m. Kůru pravého ceylonského skořicovníku od kůry čínského skořicovníku poznáte na první pohled. Pravá skořice je světle hnědá a má jemnou strukturu, zatímco čínská skořice je rezavě hnědá a má hrubou strukturu.

Původ skořice:
Asie

Pěstuje se skořice u nás:
Ne, je to tropická rostlina.

Zajímavosti o skořici:
Skořice je jedna z nejdéle používaných rostlin, byla známá už ve starověké Číně 3 tisíce let př. n. l., staré Indii, kde ji používala ajurvéda, ale i ve starověkém Egyptě, kde se přidávala do balzamovacích směsí. Populární byla skořice i ve starém Řecku a Římě. V raném středověku byla skořice považována jako velmi cenné koření, dokonce dražší jak zlato.