Kopřiva je rostlina, která je známá především pro své žahavé listy. U nás rostou dva druhy kopřiv a to známější kopřiva dvoudomá a méně známá a méně často se vyskytující kopřiva žahavka. Oba druhy kopřivy mají přitom shodné léčivé účinky. Nemusíte se tedy obávat, zda sbíráte správný druh. Kopřivy se skvěle hodí na léčebné kůry, pro přípravu čaje nebo jako zdravá přísada do jídel a salátů. Podívejte se také na léčebné recepty s kopřivou.
Kopřiva
Latinský název kopřiv: Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Urtica urens (kopřiva žahavka)
Hovorové označení kopřivy: žíhavka, žihlava
Čeleď: Urticaceae – kopřivovité
Používané části kopřivy:
celá rostlina
Obsah zajímavých látek kopřiv:
Listy a stonky kopřivy obsahují mnoho minerálních látek jako jsou kyselina křemičitá, draslík, vápník, železo. Dále v nich najdeme flavonoidy nebo ester kyseliny kávové.
Semena kopřivy obsahují až 30% oleje s mnoha nenasycenými kyselinami a vitamíny A, C, E. Kořen kopřivy obsahuje ligniny – sitosteroy, lektiny a protizánětlivé třísloviny.
Léčebné účinky kopřivy:
Nať kopřiv čistí organismus, především krev, funguje tak dobře jako jarní detox. Kopřiva funguje dobře na kožní onemocnění. Dále jsou kopřivy močopudné a protizánětlivé, což pomáhá proti zánětu močových cest. Kopřiva také tlumí bolesti, funguje proti revma, či dně. Kopřiva podporuje krvetvorbu. Semena kopřiv pomáhají proti vyčerpání. Může se jednat o únavu psychickou, fyzickou i třeba po porodu. Kořen kopřiv působí hlavně močopudně. Používá se například po porodu, když oteklo ústí močové trubice, nebo na zlepšení funkce močových cest při zvětšení prostaty.
Použití kopřivy:
Používá se nať kopřivy na čaj, ale také do salátů, nebo na přípravu zeleninových šťáv. Kopřivy však můžeme dát i do vařených jídel. V rámci jarní čistící kůry konzumujte co nejvíce kopřivy po dobu 2-3 týdnů. Především používejte kopřivy syrové do salátů a na přípravu šťávy.
Výluhem kopřivové natě vzniká kopřivová voda na mastné vlasy a proti lupům. Nažky (semena) kopřiv se mohou konzumovat syrová. Z kořenů kopřivy se připravuje čaj. V minulosti se kopřivy používaly jako přadná rostlina a z jejich vláken se dělaly látky.
Nebezpečí při používání kopřivy:
V podstatě není, jako u všeho to s kopřivou ale nepřežeňte.
Stručný popis rostliny:
Kopřiva je statná rostlina vysoká asi 1,5 metru pokrytá žahavými chlupy. Listy jsou řapíkaté, vejčité, špičaté a pilově zubaté. Kvete květenstvími, která jsou převislá, žlutozelená. Plody jsou nažky. Kopřiva žahavka je na rozdíl od kopřivy dvoudomé menší a její květenství obsahují obě pohlaví, zatímco kopřiva dvoudomá má květenství odděleného pohlaví.
Původ kopřiv:
Oba druhy kopřiv, kopřiva dvoudomá i kopřiva žahavka jsou u nás původní. Mimo ně samozřejmě existuje po celém světě množství jiných druhů kopřiv. Rostou blízko lidských sídel, většinou na místech degradovaných s velkým množstvím dusičnanů (například z hnojiv). Původně rostly kopřivy na skládkách a v blízkosti záchodů.
Zajímavosti kopřiv:
Kopřivy mají na ochranu proti býložravcům, kteří je chtějí sníst, žahavé chlupy. Žahavé chlupy jsou poměrně složitým mechanismem. Špička chlupu se při dotyku zabodne do kůže, odlomí se a obsah chlupu vystříkne pod kůži. Chlup přitom obsahuje směs histaminu, který dráždí, acetylcholinu, který vyvolává pálení, a serotoninu, který účinek prvních dvou zvyšuje.