Latinský název: Pleurotus ostreatus
Hovorové označení: hlíva, druhový název ústřičná vznikl z podoby jejích klobouků ústřicím
Čeleď: Pleurotaceae – hlívovité, patří mezi dřevokazné houby
Používané části hlívy:
Z hlívy se používají celé plodnice včetně kořene.
Obsah zajímavých látek hlívy:
vitamíny B, D, C, minerály – železo, draslík, zinek, selen, bór, jód, D glukany, statiny, pleurotin, bílkoviny, steroly a mastné kyseliny, vláknina
Latinský název: Hippophae rhamnoides
Hovorové označení: řešetlák
Čeleď: Elaeagnaceae – hlošinovité
Používané části rakytníku:
Používají se především plody, ale dají se použít i listy, větve a kořeny.
Obsah zajímavých látek:
plody rakytníku – především vitamíny B1, B2, B3, B6, B9, C, D, E, K, karotenoidy, sacharidy, aminokyseliny, třísloviny silice
listy rakytníku – stejné vitamíny a aminokyseliny jako plody, ale v menším složení, naopak více minerálů
kůra rakytníku – serotonin
Latinský název: Hypericum perforatum
Hovorové označení třezalky: Svatojánská bylina, bylina sv. Jana, čarodějná kytka.
Hovorové označení pramení pravděpodobně z jejího častého používání tradičními kořenářkami, které ji znaly pro její silné rozsáhlé léčebné účinky.
Čeleď: Hypericaceae – třezalkovité
Používané části rostliny:
kvetoucí vrcholky rostliny dlouhé 20 – 30 cm
Obsah zajímavých látek u třezalky:
silice, saponiny, žlutooranžová barviva xantony a flavonoidy – konkrétně rutosid, hyperosid, hypericin, třísloviny, pektin, cholin
