Latinský název: Salvia officinalis
Anglický název: sage
Hovorové označení: šalvěj
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Používané části šalvěje:
Používají se především listy, méně často nať, což jsou stonky s listy eventuelně i s poupaty.
Obsah zajímavých látek v šalvěji:
vitamíny B, vitamín P (flavonoidy), fytoestrogeny (látky mírně působící jako lidské hormony estrogeny), silice- tujony, salviol, cineol, kafr, borneol dále třísloviny, hořčiny, saponiny.
Léčivé účinky:
Šalvěj je již tisíce let používána jako přírodní desinfekce a i podle současných výzkumů má šalvěj antibakteriální a antivirózní účinky. Na rány ale působí pozitivně i svíravé účinky tříslovin šalvěje, které pomáhají zranění uzavírat. Šalvěj je dále doporučována na podporu trávení, proti přílišnému pocení, na zastavení produkce mléka u žen. Šalvěj má vliv na menstruační cyklus a považuje se za léčivou i při diabetu a astmatu.
Od římských dob byla šalvěj považována za všelék a z té doby pochází i její jméno Salvia, což je odvozeno od latinského salvere léčit, být zdravý.
