Anglický název: vanilla
Rostlina: vanilovník
Latinský název rostlin: Vanilla planifolia (vanilovník plocholistý), Vanilla tahitensis (vanilovník tahitský), Vanilla pompona (vanilovník velkokvětý)
Čeleď: Orchideaceae – vstavačovité
Používané části vanilky:
Vanilka je vlastně tobolka (nesprávně lusk), tedy plod vanilovníku. Tobolka se sbírá před dozráním, protože jinak by praskla a ztratila aroma. Tobolka se fermentuje a suší.
Anglický název: cinnamon
České a latinské názvy rostlin: skořicovník cejlonský neboli pravý (Cinnamomum zeylanicum), skořicovník čínský (Cinnamomum cassia)
Čeleď: vavřínovité – Lauraceae
Používané části skořice:
Nejvíce se používá skořicová kůra z výhonů, která se oloupe, usuší a umele nebo nakrájí. Z listů, květů a větví skořicovníku se připravuje skořicový olej. Plody skořicovníku se používají jako koření tzv. kassiové květy.
Rakytník se u nás používá především na výrobu sladkých šťáv a marmelád. Jeho použití je však široké a v zahraničí se často používá i na přípravu slaných jídel.
Inspirujte se proto našimi recepty!
1 kg rakytníku
1 kg cukru
pektogel nebo jiný přípravek s pektinem, množství dle návodu
Plody rakytníku dáme do hrnce a podlijeme trochou vody. Vaříme, dokud rakytník nezměkne, nejlépe pokud se nám podaří jeho plody aspoň trochu rozvařit. Pak přidáme cukr a přípravek s pektinem a vaříme až do zhoustnutí. Ještě vařící rakytníkový džem nalijeme do sklenic. Sklenice pečlivě uzavřeme a postavíme dnem vzhůru. Takto rakytníkový džem necháme do druhého dne.
Tento rakytníkový džem obsahuje polorozvařené plody rakytníku včetně slupek a semínek, protože tyto části obsahují mnoho zdraví prospěšných látek včetně rakytníkového oleje. Z rakytníku si však můžeme udělat i rakytníkovou marmeládu, když rozvařenou hmotu propasírujeme a dál používáme jen propasírovanou šťávu.
